Helena Vondráčková - Král diskoték

Už bude šest,
mám tam jít.
Stojí zmoklý a sám.
Já už hodinu mám s ním spich,
či rande mít.
Účes dávno mu splih‘,
z deště zvolna se stal mokrý sníh.
A on čeká tu dál,
tak jako by klauna hrál.

Býval to král
všech diskoték,
říkal si "Třída Steve".
Jenom si kýv,
měl dívenek,
co si přál.
Dívenek ztepilých,
málokdy zletilých.

Tančil jak bůh,
expáru měl.
Holky za srdce bral,
klukům z tance je vzal, kdy chtěl,
jen z dálky máv.
A pak za chvíli táh
jako v Horeče sál sobotní.
Neměl Travolty tvář
a přesto byl báječný.

Býval to král
všech diskoték,
v pase byl útlé nic.
A vždycky měl,
když tančit chtěl,
co si přál.
Měl patnáctku, šestnáctku,
jak z kvítku dvacítku
dřív než to řek.

Disko vládne a dále poletí,
ale rok je víc než století.
"Třída Steve" byl diskotéky králem,
teď jej dívky nepoznají málem.

Král všech diskoték,
nějak se ztrácí nám,
o, jé.
Slávy se vzdal i tance zřek,
chodí sám,
chodí sám.

Jaktože ten dívek sen
nechce už krále hrát?
O-o.
Bude to v tom, že zřejmě má
jednu rád,
jednu rád.

Takže ten král, ten diskosen,
co ho jen zdálky znám,
o-jé.
To bude ten, ten zmoklej kluk,
s kterým já
už hodinu schůzku mám

(Takže ten král, ten diskosen,)
jé(co ho jen zdálky znám.)
To bude ten, ten zmoklej kluk,
s kterým já
už hodinu schůzku mám.