Prší,
nebe má žal.
Krůpěj
smáčí,
krůpěj
a prší.
Prší,
obloha lká.
Krůpěj
smáčí,
krůpěj
a zabrečí, jak někdo, kohos ponížil.
Zabrečí, jak brečí lidé.
Najednou tě mrzí, že si ublížil.
Najednou jsme zase
lidé.
Prší,
člověk má žal.
Sténáš,
krůpěj,
slzy na polštář,
slza, slaný lhář,
a prší.