Na dnešek jsem měl divnej sen
slunce pálilo a před saloonem
stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání
uprostřed šibenice z hrubých klád
šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi
a dav zašuměl překvapením
i já jsem zašuměl překvapením
ten odsouzenec jsem byl já
a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:
Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost
pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host
Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch
pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh
Pověste ho za El Paso, za snídani v trávě a lodní zvon
za to, že neoplýval krásou
a že měl country rád a že se uměl smát i vám
Nad hlavou jen slunce pálí
konce můj nic neoddálí
do mejch snů se dívám z dáli
a do uší mi stále zní tahle píseň poslední
Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad
za to, že nevydržel na jednom místě stát
Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb
Pověste ho, že se koukal, a že hodně jed a hodně pil,
a že dal přednost jarním loukám
a pak se oženil a pak se usadil a žil