HZ: Koukej, kapky se koulí, mám jich na dlani víc než ty.
PR: Jsi paní vod.
HZ: Já ptám se tě, jsou-li tvým dlaním mé kapky vhod?
PR: Pokud se deště dotýká, já ..
HZ: Vím, že jsem hloupá ...
PR: Chtěl jsem jen říct.
HZ: Máš se mnou jen trápení.
PR: Ty přece víš...
HZ: Jé, duha nám stoupá,
oba: září - musíme blíž.
PR: Jsme krásně promočení.
oba: Koukej, koukej duhový sál.
Koukej, koukej duhový bál.
PR: A na tom bále chybí král!
HZ: Jsem duhová víla.
PR: A co jsem já?
HZ: V tvém pohledu slunce mám...
PR: Už nesu mrak!
HZ: Jsem růžově bílá. Tančím koukej se jak.
PR: Pokud se tance dotýká.
HZ: Můj rytíři vánků...
PR: Mám tasit meč?
HZ: Máš ve dlani úděl náš.
PR: Vrhnu se v seč!
HZ: K tvým hořícím spánkům dávám duhovou stráž.
PR: Co voní po heřmánku.
oba: Stoupá, stoupá duhový sál.
Houpá, houpá duhový bál.
PR: Teď abych v pohádce hrál!
HZ: Koukej, duha se ztrácí.
PR: To ustal déšť.
HZ: Mám pojednou z lásky strach.
PR: To se ti zdá, vždyť zpívají ptáci.
HZ: Tak vezmi růži a najdi jí práh.
PR: Ať vůni nepoztrácí.
HZ: Já jsem duhová víla.
PR: A paní vod.
HZ: Mé oči jsou déšť a jas.
PR: To všechno vím.
HZ: Jsem růžově bílá.
oba: A všechno slunce i vláha je v nás.
PR: Jsi zkrátka moje milá.
oba: Stoupá, stoupá duhový sál.
Houpá, houpá duhový bál.
PR: A zatím není to dál!