Hana Zagorová - Hany s ofinou

(s Vlastimilem Harapesem)

HZ: Poprvé, když přede mnou byl plný sál,
zadrh´ se mi hlas, to víš…

VH: Hm…

HZ: Kritik, který za scénou ten večer stál,
ihned vstyčil prst, je níž.

VH: Ou!

HZ: Ve chvílích víc než zlých názor
tarších kolegů mi pích´!

VH: To znám, na kolegy je spolehnutí.

HZ: Řekli, holka, no, tě pic, hlásek jako nic,
blikne, zhasne za měsíc,
naděje ti nekynou, hm, Hany s ofinou.

VH: Odkud vlastně jsi? Z moravského polesí…
Skonči s touhle profesí!
Dej se radějši na jinou, ó, Hany s ofinou.

HZ: Žádné klání však není předem prohrané!

VH: Vzdávat se, páni, ó, tisíckrát ne,ne,ne!

HZ: Ó, já si řekla, cvič! Sejčky, ty žeň pryč.
Nadšenec, když je i dříč,

OBA: Úspěchy ho neminou, hm, Hany s ofinou.

HZ: A jedem, jedem!
Hnout s věcí v tom je celý fór.
Dnes, Hany, začátky krušné už má za sebou.
Je stejně šťastná, jen účes jinak nosí.
Snad jí to, prosím,
OBA: Lidi prominou,
že dnešní Hany už není s ofinou.