Podívej, oheň v duši mé
i v těle znaveném jasným plamenem
zas a zas se rozhoří.
Nikdy nezhasí, oheň v duši mé,
déšť s větrem, který burácí jak chór,
ať vane z velehor či od moří.
Jsme chudí, bohatí,
jsme rychlík na trati,
jsme píseň, kterou někdo dozpíval.
Jsme zdraví, churaví,
jsme sochy bez slávy.
Oheň plane v nás dál.
V pravý čas oheň v duši mé,
jak točíš z nenadání osudím,
lásku probudí, touhu ukrytou,
spící tu v nás.