Hana Zagorová - Kdo se zítra narodíš

Kdo se zítra narodíš
do těchto zvláštních míst,
reptej, zlob se, je to kříž
učit se psát a číst.

Možná zdědíš křídla motýlí,
jak jsou křehká poznáš sám.
Modrá Zem je plná i násilí.
Že jsi na svět přišel, odpusť nám.

Kdo se zítra narodíš,
sudičky žádej zvlášť
o hrst lásky proti níž
neprosadí se zášť.

Když jen svícen zdědíš se svící,
co si počneš proti tmám,
proti zlým a tupcům a houfnicím…
My jen málo zmůžem´, odpusť nám.

Pozvu k tvému zrodu
pár hvězd, měsíční cíp.

Nebe všem, co teprv´ přijdou,
pěšiny dláždit má líp.

Kdo se zítra narodíš,
buď bratr múz i rváč.
V proudu řek, co přebrodíš,
najdeš i krev a pláč.

Zkus žít jinak v jiném století,
tady máš zem plnou krás,
Modrou Zem, kde střílí se do dětí,
jestli můžem´ za to, odsuď nás.
Hej ty tam, co přijít máš,
odsuď nás, odpusť nám.