František Nedvěd - Jsem jenom chlap

Čekám, až zazvoní zvonek a ty vejdeš dál,

tolikrát už jsi přišla, já se o tebe bál,

máš vlasy jak havraní křídla a z venku vůni jarních květů,

směješ se na mně, jsi ráda, že jen tebe mám.



Uvařím čaj a na stůl cukroví dám,

to je v tý chvíli všechno, co pro tebe mám,

protože chci se ti do očí dívat, možná i písničku zpívat,

teď je to ale všechno, co pro tebe mám.



Když jsem si na všechno vzpomněl, o čem jsem ve svých snech snil tisíckrát,

odpusť mi, lásko, že zlobím, ale jsem jenom chlap.



Všechno, co chci ti teď říct, udělá hezkej den,

tak dopij už konečně čaj a ruku mou si vem,

nechci se jen do očí dívat, nechci ani písničku zpívat,

teď jsem totiž přešťastnej chlap, že tě tady mám.



Když jsem si na všechno vzpomněl, o čem jsem ve svých snech snil tisíckrát,

odpusť mi, lásko, že zlobím, ale jsem jenom chlap.

hmm, jenom chlap, hmm, jsem jenom chlap.