František Nedvěd - Svítání

Ahoj, slunce vstává, vítej svítání
po noci probdělé tě nový den zas nahání
Vstávej, noc už končí, smyjem líbání
co bylo před chvílí Ti ze rtů jak zvon vyzvání

Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.

Ahoj, už se loučím, vrátím se, kdy budeš chtít
jen zvedni telefon a prožít můžem o čem jen sníš

Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.

Jen malinkou chvíli, chci blízko u Tebe stát
a říct, jak vedeš mě k cíli
řeknu ahoj, mám tě rád

Jsem tu a už se mi stýská
to všechno je o nás dvou
štěstí hlavou mi blízká
já potřebuju přítomnost Tvou

Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.